Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

ovesná vločka: Někdo by prohlásil, že nemá cenu mi knihy kupovat, protože jsem během dvou dnů přečetla pět kousků, jenže ony byly tak krásné a venku tak škaredě Neznám nic hezčího, než když se všichni slezeme u radiátoru a listujeme si v tom svém vánočním dárku. A pak si je za pár dnů vyměňujeme. Mé letošní radosti: Nejkrásnější bývají na útěku (Šrut), Žítkovské bohyně (Tučková), Divňáci z Ňjůjorku (Nikl) a další a další.