Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

anuska: Milá Kobliho, to jsem ráda, že zase po dlouhé době píšeš. Perfektní, že jsi nemoc překonala a že se dětem daří. Trošku jsem čekala, že článek bude happyendem i v rovině lásky, ale jen to potvrzuje mou naivitu. Měj se moc hezky