Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

tales: Moc hezky napsané a souhlasím s Davidem "...stojí za to se sem vracet..."
Také skoro všechny předměty už vlastním a vánoce pro mě byly těšení na dětská očička vykulená na svítící stromeček.
Přeji ti hodně síly a trpělivosti, aby se ti podařilo splnit přání Koblížce.