Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jarmik: Vypadá to, že nemáš ten problém, o kterém dumám poslední dobou já, že totiž máme málo známých, kteří by bydleli hodně blízko a k nimž by šlo bez velkého domlouvání zaskočit na hoďku nebo dvě na čaj, když je bezprizorní neděle...