Tichá neděle

Neděle ráno. Děti jsou u babičky a dědy, nechala jsem je tam v sobotu s tím, že si užiju nedělní klid. Naplánovala jsem si, že budu sama doma, nebudu VŮBEC nic dělat, vstanu v deset, vlezu si do vany s novou knížkou, pak si pustím YouTube, vyžehlím, lehnu si, budu odpočívat a nebudu mluvit. Naplánovala jsem si TICHOU NEDĚLI.

6:30 - zvoní budík, který jsem v sobotu zapomněla vypnout. Zamáčknu ho s tím, že ještě usnu.

6:55 - neusnu, vstávám

7:00 - napouštím vanu, beru knížku, zalejzám do bublin

8:00 - zvoní telefon. Vylézám ze studené vany. Volá děda. "Promiň, Kobliho, že tě budím, ale Koblížka tě nutně potřebuje k telefonu." Následuje oznámení, že Koblížce vypadl zub.

8:15 - z krabic vyndávám cukroví (jen linecké, na ostatní nemám chuť), nalévám do kafe mléko, dávám nohy na stůl a snídám.

8:30 - pípá esemeska. JSI DOMA? SLA JSEM BEHAT A MYSLELA JSEM, ZE SKOCIM NA KAFE.

8:31 - odpovídám. JSEM, PRIJD.

8:40 - přibíhá Kačka. "Já už to s ním nemůžu vydržet, tak jsem mu řekla, že jdu běhat. Linecký si dám, díky!"

9:30 - Kačka odbíhá. Já sedám k počítači a čtu e-maily. Odpovídám, listuji novinami  a čtu zprávy.

9:55 - telefon. "Ahoj Kobliho, kam jedete na Silvestra? Nechcete přijít k nám? Plánujeme jarní akci - s sebou všechno s květinovým motivem, když je tak hezky! A když jsi teď bez chlapa, třeba nějakýho květinovýho romantika najdeš!"

10:10 - beru papír a barvy a snažím se navrhnout plakát, který jsem slíbila a který mám odevzdat do konce roku. Nejde mi to.

11:00 - volám babi a dědovi. "Jak se mají děti? Kdy přijedete?"

11:10 - jdu si uvařit kuskus - děti ho nejedí, tak využiju toho, že jsem sama doma a dopřávám si.

11:15 - volá Marek. "Kobliho, co děláš o Silvestra? Nechcete přijet?"

11:20 - zvonek. "Ahoj, jdeme na oběd, nechcete jít s námi?" Před domem stojí Adam s Petrou a dětmi. "Ne, díky, dala jsem si kuskus, jsem sama doma a mám tichou neděli."

11:25 - obědvám a říkám si, že jsem toho zatím moc nepřečetla. U jídla si otvírám knížku.

12:00 - pípá esemeska. "CO DELATE ODPOLEDNE? JEDEME DO BAZENU, NEJEDETE S NAMI? MONIKA"

12:05 - odpovídám: "ODPOLEDNE ODPOCIVAM, NIKAM NEJEDU. KOBLIHA"

12:10 - pouštím si v televizi štědrovečerní pohádku (v úterý jsem ji nestihla) a žehlím.

14:00 - volá Petra. "Kobliho, co děláte o Silvestra? My jsme sami doma, nechcete bejt s námi sami doma?"

14:05 - zvonek. Karolína s dětmi. "Šli jsme kolem, neseme dětem dárky. Nejsou doma? Jé, to je škoda. A nedáme kafe? Nesu zákusky!" No jasně, že dáme kafe. Děti zatím vyzkoušely vánoční dárky našich dětí.

15:15 - uklízím dětský pokoj

16:00 - telefon. Neberu to, volá kolegyně z práce. NECHCI už s nikým mluvit.

16:15 - volá děda. "Vyrážíme, za chvíli tam ty svoje zlatíčka máš!"

16:50 - "Mamí, my jsme se na tebe TOLIK těšili!"

17:00 - "Doufám, že sis odpočinula, Andrejko," říká máma. "Jasně, mami, díky!"

17:15 - klepu řízky a dělám večeři.

18:00 - jíme, je nás tu hodně a ticho tu určitě není

19:00 - odpovídám na esemesku - JASNE, ZITRA URCITE PRIJD, NA TU SEMINARKU SE TI KOUKNU.

19:15 - hraji si s dětmi na počítači

20:00 - dočítám kapitolu z poledne. Přečetla jsem přesně 37 stránek. Chabý výsledek...

21:00 - pouštím Pupendo a píšu tenhle příspěvek z klidné a tiché neděle.

A jak jste se dneska měli vy?