Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

bublinkacz*: Přečetla jsem to s "otevřenou hubou". Ne, že bych všemu úplně rozuměla, ale je mi jasné, že kdo nic nemá, nebude mít nadále - viz.keňské děti - a tam, kam to nepatří bohatou měrou adoptivní rodič přispívá. Ach ta česká nátura naivní důvěřivá. já už nevěřím ani předpovědi počasí - radši se kouknu z okna. Ještě, že si nenaletěla, byť v dobré víře. Lze se vůbec ještě na něco takového spolehnout?