Je půl deváté, já ležím v posteli, na klíně notebook a prsty na klávesnici. I když už jsem dlouho nic nepsala, ukazovák si pořád pamatuje, že patří na F. Na klávesu s malým výstupkem. Sice to ví, ale odmítá efko zmáčknout. Neposlouchají mě, ruce moje.