"Pepóóóó, přines mi ty fošnýýýýýý!" Hlasitý křik prořízl ticho pátečního rána. Zanedlouho potom odbily hodiny šestou. "Jdi do prdelééééé," slyším Pepu. Zavírám okno a otáčím se hlavou ke stěně. Přes uši si rvu peřinu. Nepomáhá to. Dělníci, kteří přišli opravovat hotelovou zeď, jsou ranní ptáci.

 Včera v noci padaly hvězdy.Ležela jsem na obrovské zahradě jednoho hotelu a počítala je. A přála si, to je jasný.