Po dvou měsících jsem konečně našla ztracené heslo ke své e-mailové schránce. Je to adresa, kterou znají naši přátelé, známí a která nám slouží jako tzv. rodinná. Není to tak urgentní, protože mám i schránku pracovní, ale přece jen mě potěšilo, když jsem si konečně na heslo vzpomněla. A tak jsem začala stahovat do Outlooku. Pravda, trochu jsem se lekla, když jsem viděla počet zpráv:

Otravné hoax a spamy nečtu a rovnou hážu do koše, když už je propustí můj přísný filtr. Ale dnes mi přišel jeden docela roztomilej. A protože byl psaný velkým písmem a byl poměrně krátký (nemusela jsem rolovat myší), přečetla jsem si ho. A dávám ho k dispozici i vám. A jestli si to nepřečtete, tak ...

Byla jsem na Bathory. Na filmu strhaném kritikou, na filmu dlouho očekávaném a v bolestech se rodícím. A od té doby, co jsem přišla z kina přemýšlím nad tím, jak o něm napsat do blogu.

Ještě to nebylo oficiálně oznámeno, ale dostala jsem už povolení o tom mluvit.

Včera večer jsem byla sama doma. Tím myslím pouze s dětmi, bez Kobliha. A bylo to fajn. Uklidila jsem všechny hračky, povalující se plyšáky jsem nastrkala na polici, autíčka vyrovnala do skříňky a kostky naházela do beden. A pak jsem si otevřela flašku červenýho.

Některé technologie znám jen podle názvu. Třeba Bluetooth. Vím, že je to šikovné udělátko, které dokáže propojit dva přístroje bez kabelů a ještě si vyměnit informace. No jo, ale když potřebuju, aby si můj počítač načetl údaje z telefonu, dělají oba, že se vůbec neznají, nechtějí spolu mluvit a diví se, co to po nich vlastně chci.

Věděla jsem, že to přijde. Ale nevěděla jsem, že tak brzy. Koblížek měl to období taky. Období KRTKA. A teď objevila kazety i Koblížka. Navíc zahlédla v regále obchodu, kde jsme včera kupovali jídlo, krtka na DVD. Nevyrvala jsem jí ho. Máme ho doma. A jeho Ach jo! a Jé! teď zní naším bytem.

Nevím proč, ale fenomén Titanicu mě nikdy moc nevzal za srdce. Ani film o potopení slavné lodi. Leonardo di Caprio není můj typ a celé dílo považuji za průměrně americké. Ale když je v Praze výstava artefaktů z vraku lodi, váhám, jestli se nemám zajít podívat.

Dám vám hádanku. Je z říše tzv. hádanek logických, ve kterých někdo lže, někdo nelže. Zkuste protáhnout mozkové závity a hádanku vyřešit. Odpovědět můžete pomocí ankety a zdůvodnění můžete napsat do komentářů. Budou moderované, abyste neopisovali:

Včera vysílala ČT na svém druhém programu dokument Heleny Třeštíkové Má šťastná hvězda. Vyprávěl o paní Zdeně Fantlové. Nevím, jestli jste se dívali. Já bych tento hodinový pořad nakopírovala a zaslala do všech škol, aby se děti podívaly, o čem že je to hajlování a hraní si na hrdiny.