"A když se mění čas, to se najednou velká ručička rychle přesune a odcouvá o hodinu zpátky?" ptala se mě Koblížka. "Můžu bejt U TOHO?" Jak vysvětlit malé holce, proč se posouvá čas? A že musí jít spát před Večerníčkem? "Nemůžeš bejt u toho. Hodiny couvají, když lidi spinkají. V noci. Potají. Aby je nikdo neviděl." Pomohlo to. Snad.

Nejdřív šla flaška, pak dlouhá ruka a pak Eva. "Nezlob se, Kobliho, ale něco bych potřebovala. Dáš si vínko?" Nedala jsem si. Evu jsem totiž nikdy neměla ráda. Nemám ráda alibistky.