am: Já mám rána pomalá. A pak se vždycky vztekám, když nestíhám :D Taky čtu ráda, i když teď jen pohádky. Není čas. :(
---
am.pise.cz
jarmik: Už od školních dob jsem si vypěstoval jednu (z mnohých bohužel) strašnou osobní pověru, která mě nechce pustit. A ta pověra je, že příjemnost rána je opakem příjemnosti dne. Tzn. je-li ráno v pohodě, bude to pak už jeno kataštrófe.
No, nemám nejjednodušší povahu...:-D
sl. lenka: Máš můj obdiv! ;) S dětmi je to asi jiné, ale mám nejčastěji taková ráda, že se sotva vypravím z domova sama sebe... bez čaje, bez palačinek a bohužel bez čtení! Ale napravuju teď a tady! :)
eithne: Na ránech si já zakládám, ráno musím mít ne zrovna krátký časový úsek na hygienu duše :-) V praxi to znamená, že mám budík nařízený hodinu před chvílí, než chci někam jít, a tu strávím s čajem u počítače, čtením, komentováním a uváděním své osobnosti do absolutní pohody. A nebo, když se mi jó nechce vstávat, se po budíku ještě válím v posteli - protože na to mám čas.
Miluju svůj denní rytmus :-)
kokina: Já mám rána čím dál pomalejší ... Tudíž začínáme být s mým pubertálním synem dva. Máme to přesně jako eithne. Můj muž a dcera nedokážou pochopit, že si někdo, kdo potřebuje opustit byt v 7:00 natahuje budík UŽ na 6:00. Ale vysvětlujte jim to. *nevi* Peklo ovšem nastává v létě, kdy se jede na houby a byt je třeba opustit v 5:30! Chápete to, že jo? *zed*
Jinak článek je bezva, zase jsem udělala dobře, že jsem nakoukla. *frajer*
contritus: No, pobavila jsem se. A udivuje mne, vlastně né, neudivuje, kam zatím dospěla diskuse k zmíněnému článku.
coro: Koukám, že ten komplex máš stejný. Taky se lekám cvaknutí konvice.
---
coro.pise.cz