Kobliha | KOBLIHA

"No ale jestli jste chtěli jinéééj domaek, tak to jste si asi měli říct v tý cestovcéé, kde jste si to kupovaléé!" Delegátka cestovní kanceláře byla opálená, navoněná, vystajlovaná a se žvejkačkou v puse. Zřejmě žvýkala často, protože zuby měla vzorně bílé a bez jediné chybičky. Což se o paní před námi říct nedalo. Nebyla ani opálená, po dlouhé cestě ani moc nevoněla, nebyla upravená ani vyšperkovaná. Byla nasraná.

Odjíždím na dovču. Těším se. A myslím, že si ji po tomhle roce i zasloužím. Deset dnů u moře vyloženě potřebuju. Tak se tu mějte a já letím :)

"Já do té díry nepolezu, smrdí to tam!" prohlásil Koblížek, když jsme se blížili k cíli. Navigace ukazovala přesně. Pod obrovským kořenem stromu ta keška měla být.

Pořád si říkám, že musím zaznamenat náš výlet na Sion. Byli jste někdy na této zřícenině?

Sion leží blízko Kutné Hory, u vesnice Chlístovice, a my se tam vypravili už v předjaří letošního roku. Hrad byl založen na počátku 15. století Janem Roháčem z Dubé, vůdcem husitů. Nebyl čas příliš ho zpevnit a vybudovat silné obranné zdi, přesto hrad v roce 1437 odolával celé čtyři měsíce, než ho královské vojsko dobylo. Konec Jana Roháče na sebe následně nedal dlouho čekat, byl popraven na Staroměstském náměstí.

Včera odpoledne jsme byli pozvaní na grilovačku. "Přijeďte, bude tu asi padesát lidí," lákala mě Pavluša minulý týden. "Udělám ti těstovinový salát, maso jíst nemusíš!" Jsem totiž divná. Hrozně ráda griluju, ale nemám ráda grilované maso.