Dneska jsem uklízela. Návštěva byla objednaná na čtvrtou odpolední. Dva veledůležití pánové.

Poznáte, co mají tato slova společného?

Komentáře budou moderované, jako u všech hádanek, abyste měli čas na přemýšlení. Jsem zvědavá, jestli na to přijdete.

"Mamí, ty jsi úúúžasná!" Koblížka vytřeštila oči nadšením.
"Ty děti ale někdy říkají nesmysly, že jo?" Lenka si vyměnila nůžky a hřeben, aby mi prostříhala konečky. Najednou se zarazila: "Ježišmarjá, promiňte!"

Možná někdo z vás znáte příběh o dvou bratřích, kteří stavěli dům. Jeden na písku, jeden na skále. Asi si dovedete představit, jak jejich domky skončily po vichřici, která se přehnala krajem. Napadlo mě, že s našimi životy je to úplně stejné. Některé jsou postaveny na písku, některé na pevných základech. Ale o tom psát nechci. I když - trochu to souvisí s tím, co vám chci říct.

Nevím, čím to je a je to záhada. Proč se předchozí článek nezobrazí na titulce Píše.cz, i když jeho text zkopíruju a vložím do nového článku? Přitom jakýkoli jiný článek na titulce automaticky je. Nechápu proč. Že by vadily uvozovky na začátku textu? Nebo obrázek? Ale svoje články dost často začínám právě uvozovkami, stejně tak skoro pořád vkládám obrázky.

Přitom je článek psaný jako článek (ne jako krátká zpráva, která se na titulce neobjevuje), v nastavení mám zaškrtnuto, že chci mít nové texty na titulce a první čas zveřejnění byl v 7:26 - a nic.

Dnešní hádanka bude ... ani jednoduchá, ani složitá. Jméno téhle dámy určitě znáte, jen asi nevíte, jak vypadá. Fotografuje se totiž nerada. Stejně tak neposkytuje rozhovory. Přesto věřím, že uhodnete její jméno. Je tu už páté kolo hádankových článků na téma Hádej, kdo jsem.

Takže dost řečí: Kdo je tahle paní?

Které tričko byste si vybrali? Hlasujte a pomozte tak našemu adminovi rozhodnout, které tričko se stane odměnou na serveru Poraďte.cz.

Líbí se vám tohle?

Nebo snad tohle?

ANKETU NAJDETE TADY. Díky za váš hlas!

"Že nevíš, jak se pozná Žid?" ptala se mě Gabriela při hodině dějepisu na základní škole. Mohla jsem být tak ve třetí třídě, možná ani ne. "Nevím." Fakt jsem to nevěděla. A zajímalo mě to, protože jsem s rodiči už několikrát navštívila Židovské město a měla v hlavě spoustu otazníků. "Má velkej nos. Ale nikomu to neříkej!"

Kdo umí azbuku, nechť čte. Kdo neumí rusky, nechť se aspoň kochá úpravou, nakreslenými linkami a obrázkem mašličky :)

Dopis je vyfocený, do skeneru se mi nevejde, protože sovětské dopisní papíry jsou širší než A4 (aspoň tenhle byl). Věnujte, prosím, pozornost poznámce, že v příštím dopise dostanu pionýrský šátek. Opravdu mi přišel! Já jsem ovšem žádný neposlala (ale fantiki od ževački jo) :(  Adresy dalších holek jsem taky neposlala, protože si už nikdo z více lidma psát nechtěl a naše ruštinářka měla podobných seznamů plno :)

Včera jsem se dívala na zprávy. Začala jsem v sedm hodin těmi na ČT1, v půl osmé jsem přepnula na Novu. Znovu jsem se ujistila, že mi stačí internetové zpravodajství a televizní zprávy k životu nepotřebuji. Nicméně mě zaujala reportáž o Romech, kteří opět houfně odcházejí do Kanady. Za lepším životem, za nalezením úcty ze stran spoluobčanů a za bohatším živobytím. Říkala jsem si: Jestlipak jim někdo řekl, že za oceánem nelítají pečení holoubci přímo do úst?