Je tu někdo, kdo nezná Google? Asi ne, že se ptám. Zaměstnanci téhle společnosti jsou pěkní vtipálci a sem tam na jejich vtípek narazíte, aniž byste chtěli.

Zkuste si do překladače Google (http://translate.google.cz) zadat slovní spojení SPOJTE SE a nechte si ho přeložit z češtiny do angličtiny. Copak vám vyjde? :)

Jedna z mých kolegyň dnes povýšila. Od prvního ledna bude sedět v mém křesle. Včera jsem ho dala k dispozici. Dala jsem si první dárek pod stromeček. Od nového roku budu zase jen psát a nebudu řešit knihy jízd, rozpočty, vyúčtování, rozepisování honorářů, statistiky, tabulky a přehledy, jednání s obchodníky a dalšími -íky a -áky, ani problémy týmu.

Už dlouho jsem nepsala pokračování hádací hry - Hádej, kdo jsem. Před vánočními svátky to napravuji a dávám v plén sedmou fotku. Poznáte, kdo je na ni? Opět připomínám, že jde o Čecha (v tomto případě Češku), žijící osobnost, která je velmi zajímavá, ač se o ní moc nepíše. Komentáře jsou moderované a vítěz získá ...

I našinec se teď může zapojit do projektu "Práce snů". Jestli rádi fotíte a cestujete, třeba právě vy budete mít štěstí a získáte měsíční plat ve výši 120000-125000 Kč, možnost projet kus světa a vyfotit ty nejlepší záběry technikou, kterou budete mít zdarma k dispozici.

Potěšily mě Vaše komentáře, tak jsem nelenila a založila nový blog. Původně na knizky.pise.cz - ale po Vašich připomínkách nám admin Pavel vyšel vstříc (vždyť to říkám, že je prostě nejlepší!!!) a přesunul ho na adresu

http://cte.pise.cz

Vítejte v knížkovém blogu a ti, kdo by do něj chtěli přispívat, nechť mi prosím pošlou e-mail. Zašlu přihlašovací údaje. Těším se, vypadá to podle Vašich reakcí na slibný "projekt".

O co jde?
Doporučme si knížky, které nás nebo naše děti zaujaly. Od lidí, které známe aspoň virtuálně, budou mít doporučení určitě větší váhu než od anonymních pisatelů jednoduchých recenzí nebo anotací.

Napadl mě nápad. Přivedla mě na něj Sargo a její článek.

Letos mě pečení cukroví bavilo. Baví mě každý rok, ale letos to bylo jiné. Děti se ukázaly býti zcela samostatnými jednotkami a pod vedením Koblížka válely těsto, vykrajovaly nejrůznější tvary (linecké ve tvaru vrtulníku, hrocha nebo princezen jsme ještě neměli) a slepovaly marmeládou. Má funkce se omezila na kontrolora, otvírače a zavírače trouby, drobného opraváře a hnětače těst. Máme jedenáct druhů a mohli bychom mít i dvanáct, kdyby už potomci nespořádali dvě mísy vosích hnízd. Vánoce jsou tady!

Koupila jsem si Týden a s velkým zájmem nalistovala stranu 38. Cítila jsem, že se mě téma Všechno pro dítě dost týká. Ale když jsem dočetla šestistránkový příspěvek Vladimíra Ševely, uklidnila jsem se. Tak zle na tom přece jen ještě nejsem.

Dneska jsem měla schůzku v Řeporyjích. Byli jste někdy v Řeporyjích? Když sněží a na silnicích je hnusný blátíčko na ledu? V ulici, kam sypač ani solič nebo jak se ta auta jmenují, ještě letos nedorazil? Bylo to žůžo. Dala jsem si velký náskok, aby na mě pan T. nemusel dlouho čekat. Nepřijel. Prý se bál jet tam autem a autobusem to neumí. Tak jsem vycouvala z místa, kam jsem najížděla nadesetkrát, abych neobouchala auta kolem sebe a projela patnácticentimetrovou vrstvou hnědé břečky. Dneska byl prostě povedený den.

Máme doma křečka. Tečka. Křeček dvojtečka škrábe, kouše, lechtá, dělá loužičky... znáte určitě tuhle říkanku, u které se kreslí na záda. My teď kreslíme pořád, protože celá školka si kreslí na záda a když se člověk něco naučí ve školce, může být doma za hrdinu. Hrdinky máme doma dvě.