"Mámo, pšíště počebuju do tělocvičny deset korun", informoval mě dneska ráno Koblížek. Byla jsem překvapená. Věděla jsem, že si tam děti kupují sušenky z automatu a na toto téma jsem už s Koblížkem mluvila a vysvětlila mu, že tatranku z automatu nepotřebuje (vždycky mu dávám s sebou svačinu do báglíku).
"A na co potřebuješ deset korun?"
"Počebuju si koupit sliz."
"Co si potřebuješ koupit?"
"No sliz pšece."
"Aha."