KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Článek Od anonymů k psaní
Komentáře k článku: Od anonymů k psaní
hospodynka: Mno, jak to vidím já, Koblih nejspíš krátkodobě zblbnul, ale ono ho to přejde, byť s tím následkem, že Kobližci budou mít kdesi ještě jednoho sourozence. Teď je to o nervy, za pár let bude chlap nechápavě kroutit hlavou sám nad sebou.
valach*: Jistě, jakmile zavelí hormony, tak je zle, ale čekal bych přece jenom více odpovědnosti - když už někde lezu do cizího, tak tam nenechám rostoucí vzpomínku.
Tipnul bych si, že holčina bude spíš vypočítavá a za tím vším budou prachy - ergo Koblih je pravděpodobně Hugo a kroutit nad sebou hlavou bude tak do roka. Příroda je neúprosná, k vystřízlivění dochází po 3-12 měsících. Jenže u Koblihů doma bude nejspíš dusno ještě dlouho a moc nadějně ten další vývoj nevidím.
(Promiň Koblížko, ale nechci Ti mazad med po tváři.) Rád se budu mýlit.
james003: Tak ja jednak obdivuju Tvuj puvodni klid (ja sice duveruju, ale zacala bych proverovat ihned
)a pak taky to jak si to cele zvladla. Jo a ke kabatu bych si koupila i boty
p.s. drzim palce a preju, v ramci moznosti, hodne sil do dalsich let
valach*: Já bych doporučil ke kabátu a botám klidně i auto.
Ten zbytek informace nekomentuju, musím to rozdýchat.
Budete to ještě mít asi hodně zajímavé...
lentilka.sblog: A barák. Se zahradou a obrovským bazénem. Kobliho, jsi obdivuhodná!!
newold®blbne.cz: Vím přesně o čem mluvíš. I mně bylo sděleno, že jsem přece statečná, sebevědomá a soběstačná. ... V poslední době tudíž nevím, jak se mám chovat. Jestli být svá a nebo ze sebe dělat nestatečnou, nesebevědomou, nesoběstačnou a vrhat na mužské smutná štěněčí kukadla a "těšit se", že se mě tudíž možná někdo ujme, dá mi misku a pelech. ... Rozhodla jsem se být svá. ... Držím palce! Fandím Ti a jsem ráda, že je Tě opět vidět.
dumej*: Přeju Ti aby měla Hospodynka pravdu a držím pěsti do dalšího boje o něj.Snad dostane rozum.
bublina*: Tak tě vítám. Prožíváš si peklo, bude to ještě hodně těžké. Stejný příběh, jak přes kopírák, se stal teď mojí kamarádce. Ještě to dobíhá. Co je to s těmi chlapi na jaře ve středním věku ? (počítáno od 30 výš). Proto se tvářím, že spoustě věcí nerozumím, neumím, nezvládnu. Ne, sebevědomí do toho nepočítejme. Že ho potřebuju i jinak, než jako pokladničku. Třeba to je blbost, třeba i na mě dojde. Třeba je jedno, jak se chováš, co děláš, jak vypadáš, prostě najednou projde okolo nějaká Ivetka a je vymalováno. LÁSKA JE LÁSKA. A až ON přestane myslet jen TÍM, zjistí, co za sebou nechal nešťastných lidí. I tu Ivetku. Nikdy už to nebude jako dřív, přesto to může fungovat, možná i lépe. Po čase. Přecházíte do dalšího levelu, vyššího. I já mám za sebou takové "DIVNOOBDOBÍ". Trvalo asi 2 roky, jestli v tom byla nějaká Ivetka, nevím, ale bylo v tom jeho řešení problémů alkoholem. Už je to asi deset let, ustáli jsme to, přešli období vzájemné nenávisti a dostali se znovu k normálu až zamilovanosti. Byly tu děti. Teď jsou dospělé a z domu a já mám čím dál větší strach, aby se někde neobjevila nějaká Ivetka, která mu bude dokazovat, že je přece ještě chlap. 
valach*: Pak to musíš včas vzít do vlastních rukou a "Ivetkám" nenechávat prostor.
bublina*: Hlavně neusnout na vavřínech, že jo ? Všude se najde prostor
, . 24 hodin s ním nejsem a ani bych být nechtěla
jarmik: K tomu se nedá říct nic, než že přeju pevné nervy. Je to náhoda, že v týdnu jsem náhodou v noci v TV koukal na nějaký úžasný dánský film v podstatě o stejné situaci a druhý den jsme doma o těch druhých mízách mluvili.
Bez ohledu na vaší situaci, o níž skutečně nic neříkám, tak obecně mi ty druhý chlapský mízy připadají tak strašně TRAPNÝ. Jedině snad ještě, když už jsou děti odrostlé a je to hodně zámožnej chlápek, kterej zajistí i tu první domácnost.
Ale odstěhovat se od vlastních malých dětí a pořizovat si někde nějaký jiný, to nepochopim, na to bych neměl. Já sem měkota, já bulim hned, i když si jen vzpomenu, že je třeba Jáša sám ve školce...
modry*: Koblihy je mí líto. Škoda, že statistické % padlo zrovna na ni. Snad je vše zlé pro něco dobré a vyvrbí se to v lepší zítřek... 
Nedá se mi nezeptat, proč dané téma je pro Valacha tak ohromně zajímavé, že se neubránil většímu počtu komentářů s moudráckým přitakáváním či naopak vyvracením.... no beru zpět, asi to ani vedět nechci.
hospodynka: Nevím přesně, jak velké je to procento - ale jistojistě hodně velké. Bohužel.
kristova.noha: Jo, Jarmiku "Jáša sám ve školce"... Jsem to tu psal už jednou, že mi tu přijde podezřelá antitestosteronová klika, že za všechno mohou pánové. Já to měl podobně: Taky jsem nemohl v práci dostát, že půjdu pro Nožku do školky. Než mi bylo definitivně řečeno, že je někdo jiný, kterému teď Nožka říká "papá" v jiném městě, v jiné zemi, v jiné školce. Od těch dob, když jedu kolem "té naší" školky, schovávám se za noviny, protože bulím jak želva.
chachina: Ty taky? Já na to radši nesmím moc myslet. A můžu si stokrát říkat, že je Karča ve školce spokojená a že se jí tam líbí. Vždycky se div nepřerazím, abych ji vyzvedla co nejdřív. Pokud to jen jde..
lufa: Nejsilnější příspěvky píše sám život. Tak držím Kobliho palce, aby vám vše doma dobře dopadlo, našli jste rozumné východisko a koblížci zůstali nedotčeni. Hodně štěstí.
sargo: No to je teda něco... jak z časopisu pro ženy, rubrika "stalo se". Nikdy jsem nepochopila, jak se tohle může stát i inteligentnímu rozumného chlapovi. To už snad musí být druh nějaké duševní nemoci? A že ještě včetně TĚCH řečí o bezstarostné a bezbranné Ivetce, co na rozdíl od manželky se třemi dětmi potřebuje pomocnou ruku...
Každopádně přeji pevné nervy. Snad mu dojde, že se chová jako mamlas.
contritus: Neustále jsem věřila v něco jiného - noční můra, nebo tak... Bude litovat, jestli už náhodou nelituje, ale neví, kudy kam. Kobliho, přeju pevné nervy, čistou mysl. Zatím jsi to, dle mého, zvládla skvěle.
eithne: Contritus mi to vzala přímo z klávesnice: zatím jsi to dle mého zvládla skvěle a já ti jen držím palce, aby vám to vyšlo. Opravdu věřím, že v takovémhle případě zvítězí rozum.
Ona se Ivanka brzy pověsí na někoho jiného. I se svištěm - je mladá a krásná, nebude s tím mít problém. A potom budou všechny zúčastněné strany šťastné, a to především včetně tebe, dětí a Kobliha 
lufa: Hmm, to je právě to, osobně mi je líto každého dítka, které musí vyrůstat bez biologického otce/matky 
. Myslím, že by nebylo od věci, legalizovat mnohoženství/mnohomužství .
přítelkyně: taky jsem pořád čekala, že je to sen.. aspoň, že dostal rozum a nechá si vás.. držím palečky
kaci: Tak to je hustý! Tenhle typ "události" bych u tebe na blogu fakt nečekala :-O Je to fakt hrozně nevyzpytatelný, nikdo nemáme nic jistý. Dokáže mě pěkně vytočit, že se právě snažíme nechovat jako krávy, ale pokud možno racionálně, chápavě a vstřícně, a to se zdá být právě oním kamenem úrazu, protože takový ženský "všechno zvládnou". To je mazec! Mno... přeju hodně síly a trpělivosti!
---
kaci.pise.cz
ohneta: Kobliho, obdivuju Tvou odvahu to napsat na blog. Snad to vše dobře dopadne, držím palce.
zabky-svet: Kobliho, co napsat? Upřímně - držím Ti palce i na nohách, ať se ta hororová situace změní opět na snesitelnou možnost žití.. Buď silná.. 
anuska: Je mi to líto, Kobliho, za tebe i za děti, to sis snad nezasloužila. Přeju hodně odvahy a pevných nervů. Kobliha pomlouvat nebudu, ale je to od něj hnusné. Nezáviděníhodná situace. S přítelem chodím od mých 15ti let, a po osmiletém vztahu se začínám bát, aby nás to taky jednou nepotkalo, asi bych nedokázala být tak statečná, jako Vy, jste úžasná!
davidhavel: Tak tenhle důvod mě teda rozhodně nenapdal... Je to opravdu dojemný a silný životní příběh - etapa. Když jsem to začal číst, říkal jsem si "takových ubohých anonymů chodívá" a "pokud je to dobrá známá, tak by se podepsala" atd, ale jak tak koukám... moje přítelkyně je zdravotní sestra, zatím studující. Žádné sklony k nevěře nemá, ale stejně, těch "nočních" směn ve špitále se také bojím. Každopádně Tvůj manžel je fakt... já nevím. Nedokáži si představit v klidu otevřít lahvinku, buráky a začít tohle vyprávět.. Bože... nemám slov, ač se neznáme, je mi to líto, ale to Ti nepomůže... jen vím, že jsi si tohle nezasloužila 
lvice: Taky jsem teda necekala takovejhle clanek ze soukromi. Furt tomu nemuzu uverit. Kolikrat jsi ho tu zminovala a ja si rikala, ze se mate, ze mate po tech letech porad super vztah.
Kazdopadne drzim palce, abys to vsecko prezila se zdravou mysli.
cestovatelka*: Pořád jsem čekala, že za těmi tečkami bude následovat něco jako "Tak, to byl úryvek z povídky, kterou píšu pro jeden časopis"... A nic. Vůbec nevím, co napsat. Jak si moc beru problémy jiných lidí, tak se mi z tohohle chce až brečet. A z následných komentářů taky. Asi vůbec nechápu vztahy. Muže. Vždyť to je ubohý, mladičká, roztomiloučká, nešikovňoučká, narodili jsme se pro sebe... A podle mě to i Tvému manželovi zákonitě musí dojít. Kobliho, hodně síly, zvládla jsi to obdivuhodně! Já bych ho asi vzala tou lahví vína přes hlavu.
sargo: To je sranda, že to píšeš, taky jsem si říkala, jestli to není začátek té knížky, co Kobliha hlásila, že bude psát Ale na to je to asi až příliš klasické... nebo právě proto? 
kobliha: Nene, z knížky to opravdu není. Copak může někdo napsat TAKHLE blbou knížku? Jedno klišé za druhým. To by byl brak...
Díky všem za Vaše reakce. Tak nějak sadisticky mě blaží, že blog čte i Koblih. Tudíž je to pro něj asi pěkně ledová sprcha.
A proč píšu tyhle intimnosti veřejně? Říkala jsem si, že když jste se mnou takřka on-line porodili Markétku, že tohle byste taky měli vědět
davidhavel: Kéž by to bylo tak k smíchu... co slýchám, je to běžná praxe... doktoři sbírají sestry jako trofeje a sestry se za dobré vztahy s nadřízeným rády dávají... 
davidhavel: Moc moc Ti přeji, abys dokázala věci brát s tím , který jsi napsala na konci a aby to byl úsměv upřímný, od srdce, i když třeba ironický
kaci: Já tě naprosto chápu, že to píšeš veřejně... no... i když... tak poloveřejně Ventilace je v tomto případě nutná. Já doma hned mužíčkovi oznámila, že pokud by měl někdy pocit, že to všechno zvládám a nepotřebuju ho, tak ať na to rychle kouká zapomenout, protože to nikdy nebude pravda.
Jo a ještě k tomu "s tebou je to všechno takový složitý... ivetka nic neřeší"... opět jedno z klasických klišé, ovšem pokud si pan K. myslí, že to tak bude navěky, tak bych poradila se opravdu rychle probudit. Slečna doposud nic řešit nemusela, to je logický, ale začne řešit velmi záhy, protože v životě s dětmi to tak prostě je. I na ty veselé, šťastné, bezstarostné a věčně dobře naladěné jednou dojde.
---
kaci.pise.cz
athena: Hmm, to je fakt smutné. Asi toho máme hodně společného Kobliho, přesně tohle jsem zažila hned několikrát - s jediným rozdílem, že při rozchodu s manželem šlo "jen" o naše jedno dítě. Svou Jarmilku si tenkrát exmanžel vzal hned po rozvodu, ale už je s ní taky rozvedený - kvůli Irence. Takže náš Ondra teď má dvě nevlastní sestřičky a každé z těchto tří dětí má jinou mámu... A u mně se to potom (už bez dalších dětí naštěstí) opakovalo znovu a znovu - a zdá se, že věk "Ivetek" se neustále snižoval, nebo aspoň věkový rozdíl mezi Ivetkami a mými bývalými určitě. No a světe div se, vysvětlení bylo pokaždé stejné - a úplně shodné s vysvětlením Kobliha. Já prý ochranu nepotřebuju, protože jsem silná a soběstačná, ale ta naivní... to je úplně něco jiného... ta potřebuje ochranu, protože by to jinak absolutně nezvládla... No, a pak se mi někdo může divit, že bydlím raději s kocourem, než s chlapem... )
chachina: První, co mě napadlo - druhá míza. Bodejť by Ivetka nebyla vysmátá, když nemá tři děti a zatím netuší, co rodina a věci kolem obnáší.
Moc ti (vám) držím palce.. jsi skutečně silná ženská a.. kup si ještě aspoň kabelku!!!
marieke: Ty jo, já taky furt čekala, že to bude nějakej apríl nebo tak...ale vím, že ty bys takhle nevtipkovala Tak snad se vzpamatuje i když je to bohužel častý, že na chlapy přijde ta druhá míza Ženská aby se bála vdávat A celkově mi od něj přijde ošklivý a nefér, že vy spolu máte tři děti (a pokud správně chápu tak ještě ani odrostlé nejsou), tolik jste toho zažili a on se snaží vymluvit na to, že ty jsi přece silná...to je jen alibismus, aby neměl špatný svědomí Ale chápu, že ho nechceš ztratit...držím palce! Všichni jsme tu s tebou
dj-team: Na článek mne upozornila žena a musel jsem si nejdříve otevřít lahváče....
To je silný téma, nemít v sobě dvanáctku, tak asi jen přejdu přečtením, ale - díky mému "obětavému otci" po světě chodí docela dost lidí s podobnou DNA a nevyrůstali jsme v jedné domácnosti. Zkrátka můj otec mi nevědomky vštípil etalon, co nechci (tj. aby moji potomci vyrůstali bez otce).
Na druhou stranu jedna z mých největších obav je souboj racionálního přístupu a hormonálního poblouznění, nevěřím, že vždy lze udržet kontrolu. I tento případ je dokladem, že hlava kluka občas vypne.
Nicméně tento článek je pro mne velmi cenný a sdělení této zkušenosti jistě pomůže někomu v orientaci, když bude jednou tápat. Kdo ví, třeba to bude někdo blízký, byť v tuhle chvíli nemám mezi přáteli žádný podobný případ a to jsme již skoro všichni "přežili" Ježíše.
Držím rodině palce.
klára: Taky jsem si myslela, ze tam pak bude, že Tě vytrhl ze změti myšlenek a chtěl Ti říci, že se našel, že bude plastický chirurg a že vyhrál konkurz na stáž do zahraničí a proto o tom s tebou tak vážně začla mluvit.
Pak mě napadlo, že jsi se opila a blouznila.
Ženský dokážou oblouznit, jenže nelze to na chlapy hrát dlouhodobě, pak i Ivetka bude mít chyby a něčím mu poleze na nervy.No ale co NECHAPU je že jako doktor asi ví jak se dělaj/nedělaj děti, jak mohl na tu Ivetčinu pastičku skočit?!? Co to je za lidi, co mají naše životy v rukou, když kazí životy ostatních?
Jinak Kobliho, moc napínavý příběh, co se literární tvorby týče, co se života týče, každého to někdy potká, někdo se dozví, jiný ne.Rozhodně v tom nejsi sama.A nejsou to jen doktoři a sestřičk, jsou to manageři a jejich asistentky, profesoři a žákyně, prostě se to tu na tom světě nějak divně zařídilo.
lentilka.sblog: Asi Ivetka doufala, že dr. Kobliha na toho sviště uloví a vystaví si ho na římsu svého rodinného krbu... Moje prababička říkávala, že když se péro postaví, tak se rozum zastaví. A spousta ženskejch tenhle fakt umí použít proti chlapům. Což pro ty chlapy samozřejmě není žádná omluva.
raduza: vim, ze tohle neni vubec jednoducha situace a musim rict, ze Koblihu obdivuju, ze to s takovym klidem prijala.. to na zacatek.
Co se mi dost nezda je, ze v komentarich nikdo nevyjadril jiny nazor nez "budu drzet palce, at to prekonate". Existuji dalsi varianty, treba nechat to odlezet nebo oddelit domacnost nebo manzelskeho poradce, rozvod. Ale verim, ze Kobliha vsechny moznosti zvazila a na zaklade nich se rozhodla.
Lehce se mi to keca, nejsem vdana a nemam s tim muzem deti, ale jen ciste pragmaticky, kdyz se Koblih rozhodne zustat s Koblihou, tak tata Koblih bude brat sva Koblizata na vylet s Ivetcinim ditetem a pripoji se i Kobliha nebo jen milenka Ivetka? Nebo se obe zeny sprateli a vytvori jednu velkou nekonvencni rodinu? (mam rada alternativy, tak proc ne
Chapu, ze hodne rozhodnuti v manzelstvi je delano na ukor dospelych pro zachovani klidu a vyrovnanosti deti, ale preci jen proc se nekdy nerozhodnout na zaklade sveho vlastniho dobreho pocitu pro sebe sama? Cili: co je nejlepsi pro me? (jo, zni to sobecky, ale kolik deti zije s nervozni mamou, ktera se boji, ze neverny tata zase ujede ? ).
Zajimave na tom je, ze Koblih vedel moc dobre, co dela, kdyz si se slecnou zacal a mel moznost racionalni volby - Kobliha + Koblizata nebo Ivetka. Presto mu to nedalo a pokracoval v obou vztazich (ma tedy psychickou i fyzickou vydrz, to ne ze ne). To nebyl jen takovy obycejny ulet o dvou trech setkanich.. to bylo planovani a koordinace kdy a kde se sejit a strategie, aby je nikdo nevidel spolu..
Smutne na tom vsem je to, ze se nekdo pro nekoho obetuje a tolik toho prozije a i presto to takhle dopada...
chachina: No právě, když má člověk děti, tak se snaží v první řadě jednat v jejich zájmu.
Mezilidské vztahy jsou jedna velká zapeklitá věc, resp. ta chemie v nás, lidech, se dá někdy špatně ukočírovat. Chlapi na to často hřeší, protože si vždycky v první řadě myslí, že paralelní vztah zvládnou (přece jde jen o sex, ne?!). Ženská se rozmýšlí víc, protože málokterá (umí to vůbec některá?) dokáže oddělit pudy a city. Je to boj.